Téměř 60 % lidí pociťuje kvůli krizi negativní dopady na svou psychiku
Průzkum v rámci projektu Dělám co můžu ukázal dopady současné situace na psychiku lidí. Zhoršení svého psychického stavu pozoruje 57,3 % lidí, více přitom ženy, než muži. Nejčastěji se uvádějí stavy jako jsou výkyvy nálad, úzkost, smutek, stres či bezmoc. Přibližně 10 % lidí vyhledalo v této souvislosti odbornou pomoc.
Z průzkumu vyplývá, že s přibývajícím věkem se s aktuální situací lidé snáze vyrovnávají. Zhoršení svého psychického stavu uvádí věková kategorie mezi 18 a 29 lety ve více než 60 % případů, toto procento s každou věkovou kategorií klesá a nejméně pozorují zhoršení lidi nad 60 let (41 %). Senioři jsou přitom jednou z rizikových skupin a častěji se také z tohoto důvodu ocitají v izolaci. Že se v porovnání s ostatními věkovými skupinami potýkají, proto může být překvapivé. “Svou roli může hrát fakt, že pro řadu seniorů je určitý stupeň sociální izolace součást jejich životního stylu a tato situace pro ně nepředstavuje tak extrémní změnu, jako je to u mladších generací. Právě omezení sociálních kontaktů totiž bývá častou příčinou psychické zátěže.” říká psychoterapeut a autor projektu Dělám co můžu Pavel Pařízek. “Je ale samozřejmě otázkou, nakolik by se výsledek změnil, pokud by se průzkum prováděl například v domovech pro seniory – právě z nich registrujeme v posledních týdnech velký nárůst zájmu o psychologickou pomoc, a to jak od seniorů samotných, tak i od lidí, kteří zde pracují,” dodává Pařízek.
Lépe současnou situaci snáší lidé, kteří sdílí domácnost se svým partnerem či partnerkou, případně dětmi. Zhoršení psychického stavu jich uvádí o 14 % méně než těch, kteří žijí sami, se spolubydlícími, rodiči, sami s dětmi, nebo v jiném uspořádání.
Významný vliv na psychický stav, má podle průzkumu také fakt, jestli respondent chodí do práce jako obvykle – u takových dochází nejméně často k jakékoliv změně psychického stavu (beze změny 41,2 %). Nejhůře situaci nesou lidé, kteří byli nuceni zůstat doma kvůli překážkám v práci, nezaměstnanosti apod. – téměř 66 % uvádí zhoršení. Ti také nejčastěji uvádí obavy ze ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace, a to ve více než polovině případů.
Celkově se lidé nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (50,2 %), následují pocity izolace či samoty (42,3 %), pak právě obava ze ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace (30,7 %) a na čtvrtém místě je obava o vlastní život či zdraví (20,1 %).
Z emocí, se kterými se lidé nejčastěji potýkají, dominují výkyvy nálad (38,3 %), úzkost (33,9 %), smutek (33,5 %), stres (32, 8 %).
Psychické problémy, které odhalil průzkum, jsou však zřejmě jen špička ledovce. “Tyto emoce a problémy v nestandardních podmínkách mohou vést k objevení nebo rozvinutí skrytých problémů, které se v člověku doposud neprojevily. Mohou v určitých případech působit jako impuls začít řešit věci, které v sobě dlouho potlačovali, a v horším případě jako katalyzátor hlubších a vážnějších psychických onemocnění.” podotýká Pařízek.
V období krize je proto více než kdy jindy důležité pečovat o své duševní zdraví. Přes 80 % respondentů průzkumu uvedlo, že se o svou psychohygienu stará více než obvykle, nejčastěji pomocí manuální práce, sportu, relaxace a sebevzdělávání.
Terapeutickou pomoc v souvislostí s aktuální situací vyhledalo celkem 10 % lidí, většina z nich ale na terapii docházela již předtím. O něco častěji přitom k této formě pomoci sahají ženy než muži (10,45 % vs. 7,63 %).
Průzkumu se zúčastnilo se celkem 1 506 respondentů. Probíhal na sociálních sítích v období 15. 4. – 24. 4. 2020. Respondenti odpovídali prostřednictvím online dotazníku skrze sociální sítě Facebook, LinkedIn, Instagram a Twitter.